Charakteristika středověku
král, kníže, rytíř, měšťan, poddaný, nevolník
křesťanství
propad v kultuře
první útvary- Francká říše, germánské říše
Francká říše
léno, vazaly, rolníci, naturálie
Chlodvík – 481, přijetí křesťanství, místní války, rozpad říše
Majordómové– správci královského dvora, později panovníci
Karel Martel, 732 poráží Araby na Pyrenejském poloostrově
Pipin Krátký- syn Karla Martela
Karel Veliký
francký císař
vedl výbojné války (bojoval i na našem území)
roku 800 korunován na římského císaře (=snaha o obnovu římské říše)
karolínská renesance- velký rozvoj kultury navazující na kulturu římskou, zakládání klášterů (písařské dílny, školy)
Rozdělení Francké říše
po smrti Karla Velikého nastupuje Ludvík Pobožný
nechal si radit od zástupců z řad církve
rozděluje říši pro své syny ve Verdunu (843), Karel Holý – západofrancká říše (dnešní Francie), Ludvík Němec- východofrancká říše (dnešní Německo), Lothar – území mezi Německem a Francií
Byzantská říše
vznikla z Východořímské říše
dnešní území Turecka, centrum: Konstantinopolis= Cařihrad= Istanbul
byzantský císař, patriarcha
Justián I.- vydává občanský zákoník, ovládá celé Středomoří
kultura: Hagia Sofia, mozaiky, kopule, nástěnné malby
1453 zaniká
Křesťanství
vychází z židovství a učení Ježíše Krista (nebe x peklo, desatero, nastav druhou tvář)
vzniká kolem roku 0 a rozšiřuje se do celé Římské říše
v roce 1054 se rozděluje na západní a východní
v čele východní patriarcha (sídlí v Cařihradu)
v čele západní papež, rozdělení: arcibiskup, biskup, kněz; představený řádu, opat, mnich
Islám
vzniká v 6. stol. z učení Muhammeda
posvátná kniha Korán, jediný Bůh (Alláh)
postupně z Arabského poloostrova expanduje islám s Arabskou říší
rozšíření do S Afriky, Blízký Východ, Pyrenejský poloostrov (zastavuje je Karel Martel)
na J Španělska vzniká Córdobský chalifát (stát)
do Evropy přinesli rýži, cukr. třtinu, bavlnu, pomeranče
Ibrahim Íbn Jákub– muslimský obchodník, první píše o Praze
Slované
přicházejí do střední a jižní Evropy z oblasti mezi Vislou a Dněprem- utíkají před Avary
západní (Češi), východní (Rusové), jižní (Chorvaté)
náčelníci- knížata
žijí v polozemnicích, rozvijí se hrnčířství, kovářství
usazují se v blízkosti řek
používají jednoduché radlo
Příchod Slovanů na české území
přirozená hranice české kotliny- okolo hory
patrně v 6. stol.
poblíž vodních toků- Vltava, Labe
hradiště- správní a hospodářská centra
Sámova říše
první historická známá osobnost-
Fredegardova kronika- francký kronikář píše o tom, že roku 623 povstávají Slované společně Franky proti Avarům a Sámo se stává vládcem Slovanů
Frankové útočí na Sámovu říši- bitva u Wogastisburgu (631), Dagobert x Sámo, Sámo vítězí
po smrti Sáma se říše rozpadá
Kyjevská Rus
centra: Novgorod, Kyjev (území dnešního Ruska a Ukrajiny)
vládnoucí rod: Ruríkovci (Rurík I.)
Ruríkův syn Oleg- přesidluje do Kyjeva
Vladimír I. – přijímá východní křesťanství, snaží se o sjednocení Slovanů
Jaroslav Moudrý- rozmach stavební, kulturní, vydán zákoník Ruská pravda
rozpad kvůli nástupnictví
Bulharská říše
chán Asparuch – přijímá křesťanství a stává se z něj kníže
na vrcholu v 9. století
utíkají sem žáci Cyrila a Metoděje (kyrilice- azbuka)
Simeon I.- car, vedl války s Byzancí
roku 1018 pod nadvládou Byzance
Slované na Balkáně
Chorvatské knížectví- spojením se Slovinci vzniká království, od roku 1102 do 1918 součást Uherska
Srbské knížectví- od 12. století království
Polsko – západní Slované
vládnoucí rod Piastovců – Měšek I.
byli příbuzní z Přemyslovci (Doubrava, dcera Boleslava, byla manželka Měška)
Boleslav Chrabrý- polský král, rozšířil území Polska, obsadil i Prahu, založil arcibiskupství v Hnězdně
ve 12. stol. se Polsko rozpadá na několik drobných států
Německé království (= Svatá říše římská)
vzniká z Východofrancké říše
časté nájezdy Maďarů
v 10. stol. vymírají Karlovci
919 zvolen Jindřich Ptáčník- útočí na Polabské Slovany
Ota I. (936-973), opírá svou moc o církev, 955 poráží Maďary na Lechu, podniká výboje do Itálie (dosazuje zpět do Říma papeže Jana XII., 962 korunován na císaře Svaté říše římské (Německo, severní a střední Itálie, České země), korunovační jízda za papežem do Říma
Ota II. a Ota III.- otónské období, Ota III. chtěl přesídlit do Říma (nepovedlo se mu to)
Velkomoravská říše
kvalitní zemědělství, rozvíjení řemesel, obchod, hradiště,
Mojmír – boj s nitranským Pribinou (připojení jeho území), odvádí tribut Východofrancké říši
Rastislav (846-870)- vojenské nezdar východofrancké říše podmanit si Velkou Moravu a proto posílají misionáře (chtějí si je podmanit skrz křesťanství), Rastislav posílá papeži (neuspěje) a patriarchovi žádost o misionáře
863 příchod Cyrila a Metoděje – bratři ze Soluně, zřízení arcibiskupství na Moravě, spisovný slovanský jazyk, nové písmo- hlaholice, rozšíření křesťanství, jejich žáci vyhnáni do Bulharska
Svatopluk- až k Šumavě, Krušným horám, knížecí paláce, kostely
centra: Mikulčice, Staré Město – Uherské Hradiště, Pohansko
zánik- útoky maďarských kočovníků, říše se rozpadá na menší celky
Počátky českého státu
Přemyslovci- Přemysl Oráč + kněžna Libuše (pověsti)
Kosmova kronika
Bořivoj – manželka Ludmila, zakládá Pražský hrad, přijímá na Moravě křesťanství (Cyril s Metodějem)
Václav (921-929/935)- poplatek (stříbro, dobytek) německému Jindřichu Ptáčníkovi, křesťanství, svatý, smrt Ludmily
Boleslav I. Ukrutný (929/935- 970?) – ctižádostivý, výběr daní, stříbrné denáry, sjednocení Čech
Boleslav II. Pobožný (970- 999)- 973 zřízeno biskupství v Praze, první biskup Dětmar, druhý Vojtěch přežil vyvraždění Slavníkovců a umírá při misijní cestě do Pobaltí 997; vyvraždění Slavníkovců (995)- přepadení Libice a zavraždění většiny Slavníkovců,
po smrti Boleslava II. slábne moc panovníka (stařešinský systém nástupnictví)
1002 si Vladivoj nechává Čechy od římského císaře udělit v léno- to znamenalo, že každý nový kousek území musel schválit římský císař
Oldřich- získává zpět Moravu od Poláků
Břetislav- podniká spanilou cestu do polského Hnězdna pro ostatky sv. Vojtěcha, svým synům rozděluje Moravu
Vratislav II. – při boji o investituru se postaví na stranu císaře, 1085 je korunován jako první českým králem, koruna se týká pouze jeho osoby
Vladislav II. – vnuk Vratislava, 1158- dostává královský titul za pomoc Fridrichu Barbarossovi v tažení do Itálie (proti městu Miláno), od Fridricha dostává do erbu stříbrného lva v červeném poli (pozdější symbol Čech)
Boj o investituru
spor mezi císařem Svaté říše římské (Německo) a papežem o jmenování církevních hodnostářů (např. biskupů)
nakonec císař ustoupil, ale po sto letech sporu
Křížové výpravy
křížové výpravy vyhlašuje papež, ale po domluvě s některým z evropských panovníků
jde o výpravy vedené do tzv. Svaté země (dnešní Izrael)
Svatou zemi obsadili Arabové (muslimové)
křesťané, kteří putovali na poutě do Svaté země – Arabové jim to nechtěli dovolit
křesťané v Evropě se dohodnou na osvobození Svaté země
křížových výprav bylo celkově devět
zprvu jsou výpravy úspěšné a většina země je osvobozena
postupem času se nedokáží křižáci (ochránci Svaté země) bránit nájezdům Arabů a musí ustoupit zpět do Evropy
existují i dětské křížové výpravy
Románská kultura
půlkruhový oblouk, rotundy, baziliky
rotunda na hoře Říp a ve Znojmě
bazilika v Třebíči
Vesnice ve středověku
osidlování nového území- žďáření lesů
dva typy vesnic- kolem hlavní silnice (německá) a okolo návsi
v 12. a 13. stol. přichází do Čech cizinci- Němci, Nizozemci, Belgičané
budovy ve vesnici: kostel, krčma, rychta, vodní mlýn, kovárna
rychtář- správce vesnice, který byl jmenován vlastníkem vesnice, dřevěné domy
Město ve středověku
vznik: povýšením z osady (Praha, Brno, Litoměřice) nebo na zeleném drnu (vzniklo na volném prostranství, Polička, České Budějovice, Plzeň)
dělení měst: královská – přímo pod králem, poddanská- buď šlechty, nebo církve
budovy ve městě: kostel, radnice, kašna, hostinec, městské hradby a v nich brány, domy v centru zděná, na okraji dřevěné
městská privilegia: hradební (stavět hradby), právo mít městský znak, hrdelní a soudní právo (soudit a popravovat lidi), pořádat trhy, právo mílové (míle = 10 km) – od města nesměl být jiný řemeslník, vařečné (vařit pivo)
lidé ve městech (na rozdíl od vesnic) byli svobodní- mohli volit měšťany, vlastnit domy apod.
samospráva: městská rada- 12 konšelů (na jeden rok), purkmistr- vedl schůze rady, soud a rychtář- ten zastupuje majitele města
v městech také často žili žebráci- ti se živili žebrotou a zloději
Židé tvořili ve městech vlastní čtvrtě tzv. ghetta
Hospodářství a zemědělství
trojpolní hospodaření (ozim, jařina, ladem)
vynález chomoutu zdokonalil orbu
cechy- dbali na kvalitu výrobku a chránili řemeslníky před konkurencí
mistr měl dílnu, v ní se učili tovaryši, pokud složili mistrovskou zkoušku, mohli vlastnit svoji dílnu
Svatá říše římská (Německo)
nástupnické boje až do nástupu Lucemburků na český trůn a trůn říšský
Francie ve 14. a 15. století
vládnoucí rod Kapetovců ve 14. století vymírá a nastupuje rod Valois (valoa)
anglický král (po matce z rodu Kapetovců) si nárokuje francouzský trůn také
spor mezi Ang. a Fr. o Flandry (byly bohaté), královskou korunu a anglické državy (vlastnictví) ve Francii- francouzský král si je chce přisvojit
Stoletá válka (1337- 1453)
mezi Anglii a Francii
zpočátku převahu Angličané
1346- bitva u Kresčaku- padl český král Jan Lucemburský, vyhrávají Angličané
1415 – bitva u Azincourtu [Azenkúrtu] – znovu Francouzi poraženi
následné dobytí Paříže
Johanka z Arku- slyšela údajně Boha, pod jejím vedením francouzská armáda vítězí a nastává obrat ve vývoji války, dovede korunního prince Karla do Remeše (v Remeši jsou francouzští králové korunováni), roku 1430 je zajata Angličany a upálena
1453 – dobyta Francouzi prakticky celá Francie, Angličanům zůstává jen přístav Calais [Kalé]
Francie se vítězstvím ve stoleté válce stává velmocí
Anglie
v raném středověku ji dobývá Vilém Dobyvatel (normandský vévoda- pochází z Francie)
od poloviny 12. století vládne rod Plantagenetů [plantažentů], ti získávají ve Francii obrovská území
Jan Bezzemek- ztrácí některé državy ve Francii a proto se dostává do sporu s šlechtou, aby si ji udobřil, vydává roku 1215 Velkou listinu svobod. Ta obsahovala vytvoření voleného dvaceti pěti členného sboru barů- ti dohlíželi na krále. Pokud král nedodržoval zákony, mohly si vynutit nápravu (např. mohli ničit jeho statky- jemu však nemohli fyzicky ublížit). Tento sbor je základ pro budoucí parlament.
Anglie se snažila rozšiřovat- získává Wales, na pár let Skotsko a expandují do Irska
stoletá válka- viz Francie
Poslední Přemyslovci
Přemysl Otakar I.- upevnil vládu v Čechách, 1212 Zlatá bula sicilská – uděluje Fridrich II. (římský císař) dědičný královský titul, na trůn nastupuje prvorozený syn (při úmrtí prvorozeného druhý syn atd.)
Václav I.- rozšířil české království na jih
Přemysl Otakar II. (153-1278)- rozšířil území o Chebsko, Rakousy, Korutany, Štýrsko atd., založil i přístav Královec (Kaliningrad), říká se mu král železný a zlatý, chtěl korunu císaře svaté říše římské, dostává se však do sporu s Rudolfem Habsburským, na stranu Rudolfa se dostávají i jihočeští Vítkovci, Přemysl se pod nátlakem vzdává některých území a svého syna ožení za Rudolfovu dceru Jitku, celý spor končí bitvou na Moravském poli (26.8 1278), kde Přemysl umírá
Václav II.- nastoupil v 7 letech, zastupoval ho na trůnu Ota Braniborský (drancoval Čechy a uvěznil Václava na hradě Bezděz), 1283- Václav se chopí trůnu, jsou nalezena obrovská ložiska stříbra v okolí Jihlavy (i okolní vesnice) a později Kutné Hory, vydává platidlo tzv. pražské groše, zakládá Zbraslavský klášter (má sloužit jako pohřebiště českých králů), roku 1300 si bere za manželku Elišku Rejčku (polská princezna) a po vymření Piastovců (Polsko) se stává polským králem; 1305 pro svého syna Václava získává uherskou korunu; umírá v nízkém věku na špatné zacházení v mládí
Václav III. – v 16. letech se stává českým králem, vypukají nepokoje v Polsku a Uhrách (Maďarsko), při jízdě do Polska, kde chce potlačit nepokoje, je zabit v Olomouci (1306)
1306 smrtí Václava III. v Olomouci vymírají Přemyslovci po meči a pro český trůn se hledá nový rod
Cesta k Lucemburkům
po vymření rodu Přemyslovců „po meči“ se hledá náhrada
možnost je sňatek Anny a Elišky Přemyslovské (dcery Václava II.) nebo Elišky Rejčky (manželka Václava II.)
nejprve si Eliška Rejčka bere Rudolfa Habsburského a ten se stává českým králem, ovšem za rok umírá
Anna Přemyslovna si za manžela zvolí Jindřicha Korutanského, ten se ukáže jako neschopný panovník
Eliška Přemyslovna si bere za manžela Jana Lucemburského
První Lucemburkové (Jan a Karel)
Jan Lucemburský
je roku 1310 korunován českým králem
říká se mu král cizinec, nebo král diplomat
vyhledával válečná tažení a rytířské turnaje
rozšířil české území o Chebsko, Lužici a část Slezska
pro svého syna Karla zajistil korunu Svaté říše římské
roku 1346 padne ve Stoleté válce v bitvě u Kresčaku
Karel IV.
byl pokřtěn jako Václav, jméno Karel si volí později
měl 4 ženy: Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Eliška Pomořanská
v mládí odchází na francouzský královský dvůr
umí italsky, německy, latinsky, francouzsky a česky
1334 se vrací na české území a stává se markrabětem moravským
1344 zasloužil se o povýšení pražského biskupství na arcibiskupství
1346 zvolen králem Svaté říše římské a po smrti otce českým králem (svatováclavská koruna)
zavádí pojem Země koruny české, tam patří: české království, moravské markrabství, Slezsko, Horní a Dolní Lužice a Braniborsko
1355- je korunován a císaře Svaté říše římské
1378- umírá
Kultura za Karla IV.
založení univerzity – 1348, první na sever od Alp, 4 fakulty: teologická, filosofická (artistická), lékařská, právnická
stavba mostu přes Vltavu v Praze, na místě původního Juditina mostu, 356 m dlouhý a 9,6 m široký, byl však v průběhu staletí několikrát poničen a opraven
hrad Karlštejn (pro korunovační klenoty)
výstavba Nového Města pražského
katedrála sv. Víta (dokončena až ve 20. století)
Václav IV.
v 15. letech se se stává císařem Svaté říše římské, ve dvou letech českým králem
za jeho vlády se do Čech dostává mor
slábly výnosy z Kutné Hory (naleziště stříbra se vyčerpávala)
byl slabým panovníkem- dvakrát byl zajat šlechtou a sesazen z císařského trůnu
při jeho sporu s arcibiskupem Janem z Jenštejna byl zabit Jan Nepomucký
Jan Hus
jedna z nejvýznamnějších osobností českých dějin
mistr- učitel na vysoké škole
kritizuje dobové poměry v církvi- hlavně prodej odpustků (odpuštění hříchů se prodávalo)
za své kritické postoje se dostává do klatby a na Prahu je vydán interdikt (zákaz konání bohoslužeb včetně pohřbů)
je pozván na kostnický koncil, kde měl hájit své učení
své učení neobhájil a je prohlášen za kacíře a upálen
6. 7. 1415 upálen na hranici a popel vhozen do řeky Rýn
Husité
jsou to následovníci Jana Husa
říkalo se jim také kališníci
požadavky husitů jsou sepsány do čtyř pražských artikulů: svobodné kázání a výklad Bible, přijímání pod obojí (tělo i krev Krista), zákaz světské moci kněží a zabavení církevního majetku, obecné a rovné trestání smrtelných hříchů
husité se postupem času dělí na umírněné a radikální, radikální chtěli prosadit všechny čtyři body i s použitím síly, umírnění hledali kompromis
radikální husité (táborité) zakládají město Tábor (1420), město založil a vedl jako hejtman Jan Žižka z Trocnova (nejslavnější český vojevůdce)
1421 jsou čtyři praž. artikuly prohlášeny v Čáslavi jako zákon
Průběh husitských válek
husitské války začali tzv. první pražskou defenestrací (1419), byly v ní vyházeni konšelé nového města pražského z oken, dav vedl Jan Želivský
když se o defenestraci dozvídá Václav IV. umírá a na jeho místo nastupuje Zikmund Lucemburský (nebyl v Čechách oblíbený, protože mu husité vyčítali smrt Jana Husa)
Zikmund s papežem vyhlašuje roku 1420 křížové výpravy, Zikmund obsadí levý břeh Vltavy v Praze a nechává se korunovat českým králem. Následně prohrává s Janem Žižkou na hoře Vítkov a musí opustit Čechy
proti husitům bylo vysláno pět křížových výprav
1424 umírá Žižka u Přibyslavi a nastupuje Prokop Holý
jsou vyhlášeny další křížové výpravy a v poslední roku 1431 k boji ani nedochází, protože se křižácká vojska rozprchla jen co údajně uslyšela husity zpívat píseň „Ktož jsú boží bojovníci“
Prokop Holý podnikal i tzv. spanilé jízdy, což byly cesty za české území, kde husité sbírali válečnou kořist
1431 byl svolán koncil do Basileje, kde měli husité hájit čtyři praž. artikuly
dojde k ostrému sporu mezi radikály a umírněnými, který vyvrcholí bitvou Lipan (1434), vítězí umírnění husité a jejich spojenci katolíci
umírnění husité pak jednají v Basileji dál a jejich výsledek byl slavnostně vyhlášen v Jihlavě (1436)
husité vyjednali „jen“ povolení příjmání pod obojí výměnou za uznání Zikmunda na českém trůnu
Zikmund přijíždí do Čech, ale po roce umírá a s ním vymírá rod Lucemburků
Ladislav Pohrobek
po smrtí Zikmunda nastupuje Albrecht Habsburský (Zikmund provdá svoji dceru za Albrechta)
Albrecht brzy umírá, po jeho smrti se narodí jeho syn Ladislav
Ladislav jako mladý nemůže vládnout a tak za něj v Uhersku vládne Jan Hunyadi, v Čechách od roku 1452 Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad byl schopný panovník a zničenou zemi znovu buduje
Ladislav sídlil v Uhrách, do Čech přijíždí jen na korunovaci a pak na svatbu, ovšem před uzavřením sňatku s francouzskou princeznou umírá
oba trůny se znovu uvolní- na český je zvolen Jiří z Poděbrad, na uherský Matyáš Korvín (syn Jana Hunyada)
Jiří z Poděbrad
byl pouze šlechtic, nebyl z žádného královského rodu
byl tzv. králem dvojího lidu (kališníků a katolíků)
hlásil se k husitské víře a proto byl trnem v oku papeži
papež ruší basilejská kompaktáta a posílá proti Jiřímu křížovou výpravu
Jiří se snaží utvořit jednotnou evropskou koalici- posílá své posly k evropským dvorům (snaha o sjednocení měla dva důvody- osmanská (turecká) armáda stále více pronikala do Evropy, sjednocená Evropa pod Jiřím by byla silnější vůči papeži)- koalice byla však odmítnuta
proto Jiřímu se staví Matyáš Korvín, je však v bitvě u Vilémova zajat a propuštěn s podmínkou, že již nebude žádat českou korunu
Matyáš odjíždí na Moravu a českou katolickou šlechtou se nechává volit českým králem
Jiřímu v té situaci nezbývá než nabídnout korunu jinému královskému rodu – polskému rodu Jagellonců
roku 1471 umírá
Jagellonci na českém trůnu
Vladislav
Vladislav Jagellonský se stává českým králem roku 1471
byl to mírný král, který nevyhledával spory
vládne ovšem jen v Čechách a na Moravě vládne Matyáš (až po smrti Matyáše získává Moravu zpět)
i on byl králem dvojího lidu – za jeho vlády byl uzavřen roku 1485 kutnohorský mír – v Čechách až do roku 1618 je období náboženské tolerance
po smrti Matyáše se také stává uherským králem a přestěhuje se do Budína
v roce 1500 vydává Vladislavské zřízení zemské – první sepsané zemské zákony
Ludvík
nastoupil roku 1516
Uhry začaly být ohrožovány z jihu tureckou armádou v čele se sultánem Süleymanem
Ludvík se utkal tureckou armádou u Moháče (1526), byl zde zahnán na útěk a utopí se v bažin
Habsburkové na českém trůnu (1526-1918)
uvolněného trůnu po Ludvíkovi se chopí Ferdinand Habsburský
v Uhrách, Lužici je Ferdinand vybrán jako dědičný panovník
v Čechách je „pouze“ volený panovník
roku 1526 je Ferdinand zvolen českou šlechtou za vyjednaných podmínek (Ferdinand uzná kompaktáta a bude dodržovat stavovská privilegia)
Ferdinand ovšem brzy na tyto sliby zapomene
Gotika
lomený oblouk
žebrová klenba
Reformace
kritika církve
Reformace v Německu
představitel Martin Luther
roku 1517 vydává 15 článků, v nich kritizuje prodáváni odpustků a způsob života církve
proti Lutherovi vystupuje papež, Luther jeho psaní veřejně pálí
Luther je pod ochranou německých knížat (tvrdí, že nemají právo se bouřit proti vrchnosti)
přijímání podobojí, kázání v mateřském jazyce, přeložil Bibli do němčiny
do roku 1555 to v Německu vyvolá náboženské války, císař Karel V. ovšem pod nátlakem vydává Augsburgský mír – zavádí pravidlo čí vláda, toho náboženství
Reformace ve Švýcarsku
Jan Kalvín- původně Francouz, přestěhoval se do Švýcarska
život je práce a boj
radikálnější než Luther
nemarnit čas zábavou
čarodějnické procesy
kalvinismus se rozšiřuje do Nizozemska a Francie
Reformace ve Francii
příchod kalvinismu vyvolá ve Francii náboženské války
uklidnění má přinést sňatek katolické princezny Markéty a protestantského Jindřicha Navarrského
do Paříže se sjeli hugenoti (=kalvínisti) na svatbu
v noci z 23. a 24. 8 1572 povraždili v Paříži hugenoty, této noci se říká Bartolomějská noc
následně vládnoucí rodina z Valois vymírá a tak se stává Jindřich francouzským králem
Jindřich IV. Navarrský přestupuje na katolickou církev, vydává však edikt nantský- náboženská svoboda pro hugenoty, později byl zrušen
Reformace v Anglii
panovník zavádí nové náboženství
Jindřich VIII. Tudor
za manželku měl španělskou princeznu Kateřinu a s ní má dceru Marii
chce se nechat rozvést protože nemá syna, o rozvod žádá papeže
papež jeho rozvod z toho důvodu odmítá
roku 1534 zakládá novou církev, tzv. Anglikánskou církev
začíná pronásledovat katolickou církev a znovu se žení (má ovšem znovu jen dceru)
1553 umírá Jindřich a nastupuje jeho dcera z prvního manželství Marie
Marie je vychovávána v katolické víře a tak pronásleduje anglikány, vládne však jen krátce
po Marii nastupuje Alžběta I- (nevlastní sestra Marie)
Alžběta I. : nikdy se nevdala, za její vlády obrovský hospodářský rozmach Anglie, rozvijí se zámořských obchod, poráží Španělsko a stává se Anglie velmocí, za její vlády je obsazena Indie a osidluje se Severní Amerika, 1603 umírá Alžběta a nastupuje skotský rok Stuartovců (Jakub I.)
Zámořské objevy
Marco Polo – ve 14. st. píše o Číně
střediska obchodu v Evropě: Portugalsko (král Jindřich Mořeplavec) a Španělsko
Bartolomeo Diaz– obeplutí Afriky, dostal se k mysu Dobré naděje, Vasco de Gama- obepluje Afriku
Kryštof Kolumbus- 1492 objevuje Ameriky
Fernando Magalhãnes obeplul Zemi (1519)
rozdělení Ameriky- severní Amerika- Francouzi, Angličané; jižní Španělé, Portuglaci
zničení původních indiánů
nové plodiny v Evropě: brambory, kukuřice, tabák, bavlna, rajčata
obrovské bohatství bylo dovezeno do Evropy v této době (indiánské zlato, které znehodnotilo zlato v Evropě)
Vývoj v evropských státech v 16. století
Španělsko
v roce 1516 nastupují na španělský trůn Habsburkové, vládnou zde absolutisticky (=neomezeně)
španělský král Karel V. sestává i císařem svaté říše římské
Španělsko se na konci 16. století ztrácí své pozice na moři (na jejich pozice se dostává hlavně Velká Británie)
Španělsko bylo silně katolické
Nizozemsko
patřilo pod habsburské Španělsko
dělilo se na severní (dnešní Nizozemsko) a jižní (dnešní Belgie)
severní Nizozemsko bylo kalvinistické, jižní spíše katolické
Nizozemsko bohatlo na zámořském obchodu
v 16. stol. vznikaly vzpoury proti španělské nadvládě
1581 vyhlásilo severní Nizozemsko samostatnost a do čela se dostává Vilém Oranžský
Rusko
Rusko se začalo rozvíjet za vlády Ivana Hrozného
ten se prohlásil za cara vší Rusi
vládne absolutisticky (v Rusku se tomu říká samoděržaví)
Ivan provede řadu reforem
v roce 1613 se dostává k moci nový vládnoucí rod – Romanovci (ti zde vládnou do bolševické revoluce)
Osmanská říše
Turci se po bitvě u Moháče se dostávají až k Vídni a zde jsou zastaveni
na konci 17. století Rakušané Uhersko dobývají zpět
vzniká Svatá liga- koalice proti Osmanské říši
roku 1571 probíhá bitva u Lepanta (kde se střetla osmanská vojska s vojsky Svaté ligy) a Turci prohrávají a jsou vyhnání z velké části Balkánu
Rakousko
Maxmilián II.
po smrti Ferdinanda nastupuje na český a rakouský trůn Maxmilián II.
byl nakloněn protestantům a proto se nekatolíci dohodnou na náboženském kompromisu a ten předloží Maxmiliánovi- kompromis se nazývá Česká konfese
Česká konfese nebyla však Maxmiliánem nikdy podepsána jen ústně schválena
Rudolf II.
syn Maxmiliána
přenesl své sídlo z Vídně do Prahy
z Prahy udělal důležité kulturní centrum
do Prahy přijeli astronomové Tycho de Brahe a Johann Kepler a malíři atd.
obklopoval se ovšem i alchymisty a kupoval různá umělecká díla
jeho mladší bratr Matyáš ovšem nechává Rudolfa sesadit z trůnu
čeští stavové zůstávají jako jediní Rudolfovi nakloněni a získávají tzv. Rudolfův majestát (povolení náboženské svobody a zrovnoprávnění katolíků a protestantů)
roku 1611 nastupuje na trůn Matyáš a v Čechách to vede ke stavovskému povstání, které přeroste v třicetiletou válku
České stavovské povstání
císař Matyáš přesídlil z Prahy do Vídně
v Praze zřízena místodržitelská kancelář (obsazována katolíky
na jaře roku 1618 se shromažďují zástupci českých evangelických stavů v Karolinu, vznesen písemný protest proti místodržícím x neúčinný
přechod stavů k ráznému činu, byla vyvolána třetí pražská defenestrace – škůdci země Slavata a Martinic, společně s písařem Fabriciem vyhozeni z oken kanceláře na Pražském hradě a je zvolena rada třiceti direktorů (spravují zemi)
1619: umírá Matyáš, následník trůnu Ferdinand II. stavy sesazen a místo něj zvolen protihabsbursky orientovaný kalvinista, kurfiřt Fridrich Falcký, stojící v čele států sdružených v Protestantské unii
tři roky válek mezi císařskými a stavovskými vojsky se střídavými úspěchy na obou stranách
8. listopadu 1620: bitva na Bílé hoře, konečné vítězství Habsburků, Fridrich Falcký uprchl, čeští stavové se vzdali na milost i nemilost (ztráta majetku, odchod ze země, poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze)
Třicetiletá válka (1618-1648)
příčiny: prohloubení náboženských i politických konfliktů v Evropě
vznik dvou bloků: katolická Liga (v čele bavorský vévoda Maxmilián) a protestantská Unie (vedena falckým kurfiřtem Fridrichem)
začíná českým stavovským povstáním, končí mírovými jednáními v německých městech Münsteru a Osnabrücku (1644-1648)
4 fáze: 1) válka česko-falcká (1618-1623), 2) válka dánská (1625-1629), 3) válka švédská (1630-1635), 4) válka švédsko-francouzská (1635-1648)
zlom ve válce: krvavá bitva u Lützenu v roce 1632, sice dopadla nerozhodně, ale padl v ní švédský král Gustav II. Adolf => změna poměru sil ve prospěch katolické strany
1648: podepsán vestfálský mír
výsledky: o prvořadou mocností Francie o velmocenské postavení Švédska o plná nezávislost Nizozemí o oslabení císařské moci o v zemích ovládanými Habsburky přechod k absolutismu = neomezená moc panovníka opírající se o byrokracii (úřednictvo), armádu, katolickou církev a někdy i vysokou šlechtu
Čechy během a po třicetileté války
třicetiletá válka byla v Čechách významná a velice těžká pro obyvatelstvo
jedni z posledních bojů třicetileté války jsou v Praze, Švédové obsadili Pražský hrad a Malou Stranu, odraženi na Karlově mostě při pokusu probít se na Staré Město
poměry v českém státě: o Ferdinandem II.
vyhlášeny nové zemské ústavy Obnovená zřízení zemská (1627 pro Čechy, 1628 pro Moravu)
veškerá politická moc náleží jen panovníkovi, ztráta práva stavů volit nového panovníka, zachováno povolování pravidelné berně (daně) králi o konfiskace (zabavování) majetku odbojné šlechty o zvyšování robot
česká koruna vyhlášena za dědičnou v habsburském rodě až do vymření mužského potomstva
katolické náboženství bylo prohlášeno za jediné povolené vyznání v českých zemích (ti, kteří se nechtěli „srovnat“ s panovníkem ve víře, museli se vystěhovat ze země, ovšem s výjimkou poddaného lidu, který musel přestoupit ke katolictví buď po dobrém, nebo po zlém)
Leopold I. (1657-1705)
absolutistický panovník, který ovládal země alpské (rakouské), české a částečně uherské – značná část Uher pod nadvládou Turků (kromě dnešního Slovenska + úzký pás táhnoucí se k Jadranu)
svedl s Turky sérii válek, většinou neúspěšných, roku 1683 obléhají Turci samotnou Vídeň (hlavní město habsburské monarchie), s pomocí oddílů polského krále Leopold vítězí a postupně vytlačuje Turky z Evropy
na počátku 18. stol. se rozpoutaly války o dědictví španělské (1701-1714), v níž se rakouští Habsburkové střetli zejména s francouzskými Bourbony; své zájmy však neobhájili
utužoval poddanství k nevolnictví, nevolníkům často nezbýval čas k obdělávání vlastních polí → vypukala rolnická povstání (velké roku 1680)
proto vydal Leopold robotní patent, který stanovil, že robota nemá přesáhnout 3 dny v týdnu
nespokojenost poddaných pokračuje, známé je povstání Chodů (Jan Sladký Kozina) na konci 18. stol.)
Baroko
umělecký styl
charakteristické rysy: dynamika (snaha o vyjádření pohybu), zdobnost a velkolepost, v architektuře kopule
sochařství: Brokoff, Braun; hudba Bach; malířství Škréta
díla: morový sloup v Olomouci (UNESCO), zámek a lazaret Kuks
Test
https://forms.gle/pdopReDUQqjiKubcA